Tělocvičná  jednota SOKOL po druhé světové  válce 

      Po sloučení tělovýchovy v roce 1948 pokračovala jednota SOKOL v Habrůvce ve spolkové činnosti přípravou cvičenců na XI. všesokolský slet v Praze. Sletu se zúčastnilo 24 účastníků, z toho 16 cvičenců. Po XI. sletu tělovýchovná činnost ustala, až na sportovní oddíl ledního hokeje a stolního tenisu. Oddíl stolního tenisu si v této době vedl velmi dobře. Zúčastňoval se okresních přeborů, kde dociloval velmi dobrých výsledků. Lední hokej byl provozován společně se Sokolem ve Křtiny a naši sportovci se probojovali až do krajských přeborů. V tělovýchově nastalo oživení až v roce 1954 – 1955, v roce, kdy byla uspořádána I. celostátní spartakiáda. Připravovali se pilně muži i ženy. Na okrskovém cvičení ve Křtinách cvičilo 30 cvičenců a v Praze na I. CS cvičilo 8 mužů a 4 ženy. Byl uspořádán společný autobusový zájezd se 45 účastníky. Na II. CS cvičilo 10 žen skladbu rej – nacvičila učitelka J. Hloušková. Na III. CS nebyli zastoupeni cvičící, jen účast diváků – 2 muži, 1 žena. V současné době (r. 1971, pozn.) je pozornost jednoty zaměřena k těm nejmladším, kteří mají o cvičení zájem. Vedoucí jednoty se snaží získat potřebný počet dobrých cvičitelů, aby z mladých lidí vychovali dobré cvičence i cvičitele, aby se tak sloučená tělovýchova dostala do stavu dřívějších let. 
 

Starostové jednoty od roku 1948 

Hloušek Bohumír č. 45

Beránek Josef  č. 78

Beránek Vladimír č. 78

Hašek Josef   č. 22

Malík Jaroslav č. 31 

Náčelníci jednoty od roku 1948 

Troneček Ludvík  č. 52

Polák Rudolf  č. 101

Nevoral Josef  č. 38

Musil Rudolf  č. 95

Malík Jaroslav č. 31 

Náčelnice jednoty od roku 1948 

Poláková Anna č. 73

Opletalová Jar. č. 54

Zouharová Věra č. 16

Nejezchlebová Ir. č. 102 
 

Literatura: Habrůvka historie, srpen 1971, str. 38

V roce1862 založil Prof. PhDr. Miroslav Tyrš v Praze tělocvičný spolek Tělocvičná jednota Pražská, u jejíhož zrodu stáli J. Mánes, J. Neruda, J. E. Purkyně, K. Světlá i jiné významné osobnosti. Tyrš zde byl domovním správcem a později náčelníkem. Později dostal spolek název Sokol na návrh pedagoga Emanuela Tonnera. Tyrš poté začal zakládat podobné jednoty i na venkově. V roce 1863 již u nás bylo asi 20 tělocvičných jednot s přibližně 2000 členy. Tyrš vypracoval českou tělocvičnou soustavu i metody, přičemž využil své velké znalosti fyziologie, filozofie i estetiky. Vytvořil a propagoval v jednotách nejvyšší morální zásady – vytrvalost, kázeň, kolektivismus, lásku k vlasti, k práci. Hlavní důraz kladl na výchovu mládeže. V roce1871 začal vydávat časopis Sokol. Pořádal veřejná vystoupení a výlety za účelem podpory národního vědomí. Roku 1882 se v Praze na Střeleckém ostrově konal první všesokolský slet, který Tyrš řídil. Miroslav Tyrš se také věnoval výtvarnému umění a estetice – tyto obory přednášel na vysoké škole. Miloval antické umění, hodně cestoval a usiloval o popularizaci umění. V několika časopisech také publikoval kritické statě.
Při příležitosti 100. výročí narození Prof. PhDr. Miroslava Tyrše byl r. 1932 v Habrůvkách instalován a slavnostně odhalen  památník, a to v sadu, který nese jeho jméno. Na památníku je nápis.
                                                        TYRŠŮV SAD
                                                        Dr. MIR.TYRŠ
                                                        1832        1932

Více najdete zde: http://www.habruvka.info/okoli.htm/#2358