- VÍTEJTE
- PAMĚTIHODNOSTI
- SDH Habrůvka
- TJ Sokol Habrůvka
- Občanské sdružení JEŽURA
- Habrůvka tradiční vesnicí
- Šachový kroužek
- Farma Habrůvka
- SALTARIN
- FOTOGALERIE
- HABROVSKÉ STRASTI
- ANKETY
- Diskuze - nejnovější
- DISKUZE K ...
- ZE ŽIVOTA LIDU HABROVSKÉHO
- FIRMY V OBCI
- Podpora, odkazy
- MAPA STRÁNEK
- DĚKUJEME SPONZORŮM
- Rok 2010
- Rok 2009
stromy
- Modřín troják
- Habrůvecké smrky
- habrůvecká bučina
- Smrk u Výpustku
- habrovská lípa
- Arboretum Habrůvka
- Tyršův sad
Modřín troják
Památný modřín troják v k. ú. Habrůvka, v lesním porostu v oblasti Moravského krasu ve školním polesí Mendlovy univerzity v Masarykově lese. Kmen stromu má zbytnělou bázi a ve výšce 2,5 m se rozděluje ve 3 kmeny. Má obvod 458 cm, výšku 43 m a stáří přes 200 let. Je zdravý, přirůstavý, plodný.
Leží na parcele 497/2, latinský název LARIX DECIDUA
Habrůvecké smrky
Západně od Habrůvky, u kraje lesa od cesty Kočárové asi 200 metrů vpravo v mělkém údolí jsou dva památné stromy Masarykova lesa.
Obvody 300 cm a 290 cm (2005), výška 38 metrů.
habrůvecká bučina
Národní přírodní rezervace, která chrání téměř 100 hektarů krásných bukových porostů a je genovou základnou buku lesního.
Smrk u Výpustku
Je na louce v údolí Křtinského potoka proti jeskyni Výpustek. Obvod 421 cm (2005), výška 43 m, stáří 200 let.
Památný strom, krásný solitér. Ve spodní části vyrůstají bizarně stočené silné větve, v horní polovině se kmen rozděluje na čtyři samostatné vrcholy. Je to nejmohutnější smrk Moravského krasu, zdravý, plodný a stále přirůstá. Byl zasazen při parkových úpravách, které v okolí Adamova na počátku 19. století prováděl kníže Liechtenstein.
habrovská lípa
Rok po válce za pošmourného podzimního odpoledne se sází na návsi – zrovna naproti přes silnici v Kartousově zahrádce stojí památný kámen z napoleonských válek, prý nad společným hrobem francouzských vojáků – památná lípa. Snad ve všech obcích republiky se tento národní strom sází na čelná místa sídlišť.
Je to slavnost obce, několik hasičů a Sokolů stojí ve špalíru a když bezlistá malá lípa se vkládá do vyhloubené jamy, mohutné „nazdar“ okolostojícího zástupu lidí doprovází tento pohnutý okamžik…
Arboretum Habrůvka
Toto nejmladší a nejmenší arboretum (trvalá výzkumná plocha) v areálu ŠLP Křtiny má výměru pouhých 2,5 ha. Rozprostírá se v Moravském krasu u lesní cesty Hraniční na polesí Habrůvka v komplexu lesů mezi obcemi Habrůvka a Rudice. Svým významem je však unikátní, protože jako jediné ze zdejších srovnatelných zařízení se nachází na kyselém stanovišti. Tyto podmínky předpokládají výskyt i jiných dřevin, než je tomu v arboretech Křtiny a Řícmanice. Vzhledem k tomu, že Arboretum Habrůvka je stále ještě ve stavu budování, není zatím volně přístupné veřejnosti, slouží pouze posluchačům a pedagogům ke studiu a bádání.
zdroj: www.slpkrtiny.cz
Tyršův sad
Obec Habrůvka se nachází v jižní části „Chráněné krajinné oblasti – Moravský kras“ na ploše 999 ha, která se člení na 819 ha lesů, 156 ha polí a 24 ha ostatních ploch (domovní zástavba, zahrady a pastviny). Do rozlohy pastvin je zahrnuta i plocha, kde je umístěn obecní sad nacházející se jižně od obecní zástavby.
Počátky 20. stolení v rakousko-uherské monarchii jsou poznamenány aktivitou v tělovýchovné oblasti, snahou zakládat tělocvičné jednoty, kde se mohli čeští občané volně sdružovat. Obec Habrůvka měla v roce 1910 602 obyvatel. Podle pamětí nejstarších občanů byl v roce 1913 založen odbor, ze kterého vznikla samostatná jednotka SOKOL. V červenci 1913 bylo konáno první veřejné cvičení. V roce 1914 byla založena dělnická tělocvičná jednota DTJ, která měla také 29.6.1914 obvodní veřejné cvičení. DTJ však zanikla koncem roku 1922. Tělovýchovná činnost byla přerušena 1. světovou válkou a opět byla obnovena až vznikem nového samostatného státu Československé republiky. Jednota SOKOL v dalším období uskutečnila 11 veřejných cvičení. Až v roce 1931 byl založen odbor ORLA, ve kterém cvičilo jen žactvo.
Z těchto historických údajů můžeme usuzovat, že obecní sad byl založen k prospěchu občanů na pastvině „Na stání“ kolem roku 1913 a postupně rozšiřován až na konečnou rozlohu 3,8 ha, na kterém také vznikl prostor – hřiště pro konání tělovýchovné činnosti v rozloze 683 m2. Podle katastrálního úřadu je tento pozemek veden v katastru č. 40 jako parcela č. 414, 415 a 417 jak je zobrazeno v příloze.
Česká tělovýchovná organizace SOKOL byla založena v roce 1862 a po uplynutí 70 let v roce 1932 při stoletém výročí narozenin jeho zakladatele Dr. Miroslava Tyrše byl v obecním sadě nad hřištěm postaven pomníček, konalo se veřejné cvičení a obecní sad byl pojmenován TYRŠOVÝM SADEM.
Prostory „Tyršova sadu“ jsou v majetku a správě obce Habrůvka mimo období roku 1975 – 1990, kdy v rámci integrace celé oblasti spadala obec pod Křtiny. Po navrácení obecní správy zpět do Habrůvky byl předán také majetek obce včetně Tyršova sadu.
Obhospodařování sadu spočívalo v
- péči o vysazené stromy, kterých je 294 kusů v tomto členění: 137 kusů třešní, 91 kusů švestek, 27 kusů ořešáku, 23 jabloní a 16 kusů hrušní
- nahrazování starých stromů novou výsadbou
- sečení trávy, které je prováděno podle zájmu občanů
- sklizni ovoce, dříve prováděnou výběrem podle čísel na stromech za příslušný poplatek, v současné době s poplatkem 50,- Kč za libovolnou sklizeň v průběhu sezony.
V roce 1982 byla založena základní organizace Čs. zahradnického svazu, která měla 23 členů. Pro umístění techniky a zařízení si postavili dřevěný objekt při vstupu do sadu. Péči o sad zajišťovali smluvně zahrádkáři a tato činnost byla ukončena v roce 1990. Od této doby prostorám Tyršova sadu není věnována žádná trvalá péče. ZO ČZS Habrůvka zanikla 31.12.1995. V roce 2001 vznikla nová základní organizace Čs. zahradnického svazu, která má 10 členů. Od této doby stále probíhá spor o majetkové vypořádání.
V současné době má obec Habrůvka 135 domů s 340 občany. Obec nemá s organizací zahrádkářů ústní nebo písemnou dohodu o spolupráci při údržbě stromů a terénních porostů v sadu. Starostou obce bylo v říjnu 2003 ústně odsouhlaseno, že povinnost péče o majetek – Tyršův sad – bude bezúplatně provádět „Občanské sdružení Horní mlýn Křtiny“ s tím, že o provádění sklizně ovoce rozhoduje obecní zastupitelstvo. Starosta o tom informuje občany na veřejné schůzi 4.12.2003.
Pokračování v dalším budování areálu pro tělovýchovnou činnost, který upravili občané v minulosti je poznamenáno tím, že zatím neexistuje žádný písemný záměr jak by areál měl vypadat. I když je zpracován „územní plán obce“, tak o tomto prostoru, který se používal pro sportování od roku 1913 není žádná zmínka. Nárazově se provádějí drobné terénní úpravy, práce však postrádají aktivitu a snahu k brzkému uvedení do užívání ze strany obce, tělovýchovné organizace SOKOL, případně i nově vzniklé Jednoty dobrovolných hasičů, která by jej mohla využívat jako cvičiště pro účast na požárních závodech. Navíc je nevhodně umístěn v těsné blízkosti prostor, který byl užíván jako volná neřízená skládka odpadového materiálu.
- Obecní zastupitelstvo by z povinnosti péče o svěřený majetek se mělo zabývat těmito problémy:Nutno stanovit jasné záměry o užívání celého areálu včetně zásad jeho údržby
- Pro pokračování v budování sportovního areálu vypracovat písemný záměr – projekt nutných terénních úprav, aby sportování zde mohlo vůbec začít.
- Dohodnout s tělovýchovnou organizací SOKOL a jednotkou dobrovolných hasičů potřebnou spolupráci.
- Vyvinout potřebnou aktivitu k vyjasnění údržby sadu mezi obcí a základní organizací Čs. zahradnického svazu nebo Občanským sdružením Horní mlýn Křtiny. Po vyjasnění nutno uzavřít příslušné písemné dohody.
- Provést potřebné úpravy prostoru skládky.
- Odsouhlasené záměry konečně promítnout do územního plánu obce.
- Do finančního rozpočtu obce zahrnout náklady vyplývající
- z údržby a užívání Tyršova sadu
- z provádění terénních úprav a údržby sportoviště
- z úprav skládky materiálu
8. srpna 2004 uplynulo 120 let, kdy ve věku 52 let zahynul Dr. Miroslav Tyrš ve vodách horské říčky Aache v tyrolském Oetzthalu.
V roce 2004 dále uplyne 91 let od zřízení obecního sadu a 72 let co byl postaven pomníček Dr. Miroslavu Tyršovi a sad byl pojmenován jeho jménem.
Snad nejbližší výročí vyvrátí v dobrém zatím nedostatečnou péči o celý areál – náš společný majetek.
Habrůvka, srpen 2004
zpracoval O. Janus
Při zpracování čerpáno z:
– pamětí nejstarších občanů,
– publikace „Habrůvka – historie“,
– výpisu katastru obce,
– údajů ZO ČZS,
– záměrů Občanského sdružení Horní mlýn Křtiny,
– vysílání čs. rozhlasu Brno,
– fotodokumentace z 10.7.2004.











