Dne 19. října objevily se první známky orientální "cholera morbus" v Bukovině. Ve Křtinách vypukla 9. listopadu, v Habrůvce téhož dne, v Bukovince ku konci listopadu, v Proseči 1. prosince a v Březině 9. prosince.
Přes 500 lidí onemocnělo a 93 zemřelo a sice:
ve Křtinách 12, v Březině 36, v Bukovině 9, v Habrůvce 27, v Bukovince 7, v Proseči 9 - celkem 93.

Když se objevily první známky nemoci, nastal velký strach. Lidé ztrnuli úzkostí zde jako jinde a úzkost rozmnožovala částečně toto zlo. Nebylo lékaře, který by mohl poskytnouti pomoci. Farnost v tomto ohledu byla úplně opuštěna s výjimkou vesnic panství Pozořického, Březiny a Habrůvky, kam byl poslán od pozořického úřadu lékař, když nemoc nejvíce řádila. Duchovní musil býti lékařem duší i těla. Každý radil a pomáhal, jak mohl. Nejvíce z těch, kteří si dali poradit a dle toho se řídili, šťastně se uzdravili.

V roce 1851 dne 1. listopadu na Vše svaté odpoledne (v sobotu) byl nákladem Jana Nezvala z Rudic, na cestě vedoucí do Rudic (v Kopaninách) postavený železný kříž slavnostně posvěcen od tehdejšího faráře Václava Stříže. O půl třetí hodině odpol. šlo se procesím z kostela na místo svěcení, kdež farář za asistence obou kaplanů, Joksche a Wagnera měl promluvu. Po posvěcení kříže šlo se opět procesím do kostela, kdež po litanii bylo uděleno věřícím sv. požehnání

 roku 1857 na 17. neděli po sv. Duchu (27. září) byl kříž v r. 1851 posvěcený znovu svěcen, při čemž byl corpus obnoven. Kříž byl znovu svěcen, poněvadž se na něm oběsil jistý Jos. Skurek z Habrůvky, reservista od vozatajstva dne 31. ledna 1851.

Rok 1866 byl rok neblahý a nešťastný. Byl totiž 3 hosty, strach a hrůzu vzbuzujícími, navštíven: mrazem, válkou a cholerou. Dne 22, 23 a 24 května byla taková zima, jako bývá v březnu, padal sníh a teploměr klesl na 3 až 4 stupně pod nulu dle Reaumura. Následkem ledové zimy pomrzlo ovoce úplně a žito z větší části - právě kvetlo. Tento mráz zasáhl také jižnější krajiny, kde škoda způsobená mrazem byla ještě větší než v severních krajinách, pomrzlo tam víno a pšenice. Právě toho času ozvala se řeč: "Dojde k válce mezi Pruskem a Rakouskem".

Nakonec se otevřely 2 války: Rakousko-Prusko a na jihu Rakousko-Itálie. Na italské frontě se Rakousku proti Viktoru Emanuelovi víceméně dařilo, ale u Hradce Králové, u vesničky Sadová bylo drtivě poraženo a Pruské oddíly postupovaly na Vídeň. Pruské vojenské oddíly táhly bez překážky k Vídni a byly by do Vídně jistě vnikly, kdyby 28. července nebylo uzavřeno příměří.

 Vojenské oddíly se objevily ve Křtinách při pochodu na Vídeň i při  cestě zpět. Již za Pruské invaze se objevila  cholera - v Čechách a na Moravě, jmenovitě ve větších osadách a městech zle hospodařila a vyžádala si mnoho obětí nejen z chudých tříd, ale i z vyšších a vysokých stavů.  Z pruských vojenských oddílů zemřelo v Brně a okolí na 15 000 lidí. V Brně zuřila tato nemoc 4 měsíce. Co se týká našeho kraje, vypukla cholera nejdříve ve Křtinách a to 7. srpna. Potom vypukla cholera zároveň v Březině a Proseči, později v Habrůvce, pak opět ve Křtinách a konečně v Bukovině. Poslední případ cholery byl 3. listopadu. Vcelku trvala nemoc 89 dní. Jest poznamenati, že v jediné k faře náležející osadě, Bukovince nebyl žáden nemocen na choleru. Počet všech zemřelých na choleru ve Křtinské farnosti obnášel 69. Tak byl rok 1866 rokem těžkých zkoušek a navštívení a dej dobrotivý Bůh, aby příští rok příští rok přinesl žádoucí mír a toužený mír uvnitř i venku a požehnaný na ovoci a polní úrodě.

V tomto roce byl vztyčen kříž u místa zvaném nyní Cihelna, na bývalé formanské křižovatce .

Píše se rok 1884, kdy dne 25. listopadu v poslední neděli po sv. Duchu byla v obci Habrůvka posvěcena nová škola podle církevních předpisů. Školu světil tehdejší kooperator Martin Sedlák, jenž měl i řeč. Tehdejší farář Bernard Pátek pro churavost nemohl se svěcení zúčastniti. Byla toho dne krutá zima a velký vítr. Náklad na stavbu nové školy byl 12000 zl. Kníže Lichtenstein dal na stavbu 9000 zl a obec Habrůvka 3000. (opravy na faře a hospodářských budovách stály 40 zl.).

V Habrůvce bylo německé vojsko, dělostřelecká baterie v bojovém postavení v Horkách. Nastal zmatek - občané zachraňovali své životy, jak se dalo, ve sklepích, útěkem do lesa, kde si budovali ze dřeva nouzové kryty. Hledaly se děti, které byly v lese, nebo se hrály na návsi - nálet byl rychlý a nečekaný. Večer, když se občané vraceli z lesa domů, nálet stále pokračoval, do rána se spalo ve sklepích. Druhý den bylo v Habrůvce jako po bojišti. Pohořelé některé domy, rozbité elektrické vedení, padlé koně na návsi a okolí, bomby zasáhly myslivnu, okolí ZDŠ, budovu obecního hostince, kancelář obecního úřadu, dále domy čís. 83, kde hořelo, čís. 12 - 7, kůlnu v domě čís. 31, kde byl na zahradě přímý, zásahem usmrcen občan Bohumil Grund a jeho tělo roztrháno na kusy. Dělové granáty nad obcí jen svištěly. Ruské výzkumné letouny vypátraly německou dělovou baterii v Horkách, kterou ihned zneškodnily. Střepinou z dělového granátu byla usmrcena občanka Rosalie Drahovzalová.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras

byla vyhlášena v roce 1956 a rozkládá se větší částí na okrese Blansko, menší částí na území okresu Brno-venkov a okrajově i na území města Brna. Na okrese Blansko zasahuje do k. ú. Březina, Křtiny, Jedovnice, Habrůvka, Rudice, Lažánky, Olomučany, Adamov, Vilémovice, Krasová, Ostrov u Macochy, Suchdol, Těchov, Vavřinec, Žďár, Sloup, Šošůvka, Holštejn a Vavřinec. Z celkové výměry CHKO Moravský Kras 9 200 ha přísluší okresu Blansko 70% t.j. 6 400 ha. V okrese Brno-venkov

Národní přirodní rezervace Habrůvecká bučina,

 vyhlášená v roce 1950 a přehlášená v roce 1975 o ploše 85 ha.

Národní přírodní rezervace Býčí skála

vyhlášená v roce 2004, nacházející se v k.ú. Habrůvka, Babice nad Svitavou a Olomoučany, s přesahem i do okresu Brno-venkov a s rozlohou 132,58 ha. Toto chráněné území vzniklo sloučením v minulosti již vyhlášených CHÚ NPP Býčí skála a NPR Josefské údolí.