Wiehl Julius (* 1847  + 1917)
Vynikající český lesník ve všech oborech lesního hospodářství. Absolvent lesnického ústavu v Bělé pod Bezdězem, kda později působil jako učitel. Působil ve vedoucích funkcích na několika panstvích.Zakladatel lesnicko-loveckého muzea v Úsově. V r. 1895 přešel do služeb Liechtensteinů jako vedoucí lesní úředník. Výrazně ovlivnil hospodaření v oblasti dnešního Školního lesního podniku Masarykův les. Pamětní deska J. Wiehla je na skále bývalého malého lomu v dolní části Wiehlova údolí (nazývaného také Padouch či Padochov) na polesí Habrůvka při dolní hranici přírodní rezervace Habrůvecká bučina a je na ní nápis:

JULIUS
WIEHL
1847  -  1917
1929


Původní deska, instalovaná v r. 1929, byla ve válečném období poškozena střelou  a proto byla nahrazena v r. 1998  kopií, vyrobenou firmou Kámen Olomučany. Instalována byla níže na tutéž skálu pro snadnější čitelnost z Wiehlovy cesty.

Památník Wiehla u Adamova

Vynikající lení odborník a pedagog. V r. 1919 byl jmenován ředitelem nově zřízené Střední školy lesnické v Bánské Štiavnici. Po zabezpečení chodu této školy v r. 1921 odchází natrvalo na tehdejší Vysokou školu zemědělskou v Brně jako profesor hospodářského lesního zřízení, oceňování lesů, lesní statiky, dendrometrie a užité geodézie. Stal se hlavním organizačním pilířem lesnické fakulty v Brně, iniciátorem základů školního lesního podniku Masarykův les. Na počest prof. Haši byl jeden z nejkrásnějších smíšených porostů buku s modřínem ve Wiehlově údolí na polesí Habrůvka pojmenován „Hašovou svatyní.“V blízkosti tohoto porostu ve svahu nad lesním paloukem v místech, kde odbočuje z Wiehlovy  lesní silnice lesní cesta Pecová, (při dolní hranici přírodní rezervace Habrůvecká bučina) byl v r. 1969 odhalen profesoru Hašovi památník. Památník tvoří vztyčený vápencový kvádr s nápisem:
                                       ING. DR. TECHN. DR. H. C.
                                               RUDOLF HAŠA
                                                 1881  -  1963
                                 PROFESOR LESNICKÉ FAKULTY
                                                        V BRNĚ
                                  A ZAKLADATEL FAKULTNÍHO
                                          LESNÍHO ZÁVODU

Při rekonstrukci byl památník doplněn vedlejším kamenem s nápisem- výňatkem z přednášky prof.Haši:

                           LES JE JEDEN Z NEJVELKOLEPĚJŠÍCH KLENOTŮ
                            JEJŽ STVOŘITEL VE SVÉ MOUDROSTI ZASADIL
                         DO ZAHRADY PŘÍRODY K ROZMNOŽENÍ JEJÍ KRÁSY,
                       PRO BLAHO A ZDAR JAK JEDNOTLIVCE

Památník Haše u Adamova

Ředitel lesnického ústavu v Bělé pod Bezdězen, později v Úsově. Od r. 1872byl vedoucím lesního oddělení rakouského ministerstva zemědělství. Byl též profesorem na vysoké škole lesnické ve Vídni. Literárně činný. Jeho památník je na polesí Habrůvka – jdeme-li po cestě od Rudic, pak u Habrůvecké tůně vlevo v lese na skále obrácené k Habrůvce. Na dvou deskách z tmavé žuly – na horní desce jsou Micklitzova slova:

NEBEZPEČÍ LESU HROZÍCÍCH JEST
BEZ POČTU, NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM
LESA JEST VŠAK ČLOVĚK
                  1861

Na spodní desce je nápis:
                    ROBERT
                  MICKLITZ
                1818 -   1898
                      1929

pomník Miklitze u Habrůvky

Byl postaven v roce 1851. V habrovišti, které tam tehda rostlo z kamenného palouku a také z kamení z polí sesbíraného se prý oběsil po příchodu z vojny mladý voják z Habrůvky, když jeho milá z času před jeho vojnou se s jiným mu provdala.

Křížek je postaven na staré formanské cestě, na křižovatce, která rozoráním jedné komunikace zanikla.

Psáno jest:

POHLEĎ, Ó ČLOVĚČE

KTERAK JSEM JÁ MILOVAL TĚ

A TY TAK  MÁLO MILUJEŠ MNE.

L.P. 1851

Ve Křtinských letopisech se píše:

V roce 1851 dne 1. listopadu na Mše svaté odpoledne (v sobotu) byl nákladem Jana Nezvala z Rudic, na cestě vedoucí do Rudic (v Kopaninách) postavený železný kříž slavnostně posvěcen od tehdejšího faráře Václava Stříže. O půl třetí hodině odpol. šlo se procesím z kostela na místo svěcení, kdež farář za asistence obou kaplanů, Joksche a Wagnera měl promluvu. Po posvěcení kříže šlo se opět procesím do kostela, kdež po litanii bylo uděleno věřícím sv. požehnání

 roku 1857 na 17. neděli po sv. Duchu (27. září) byl kříž v r. 1851 posvěcený znovu svěcen, při čemž byl corpus obnoven. Kříž byl znovu svěcen, poněvadž se na něm oběsil jistý Jos. Skurek z Habrůvky, reservista od vozatajstva dne 31. ledna 1857.

křížek u cihelny

Děkuji moc panu Pavlu Kodytkovi, který nám dodal krásně zpracované podklady památníků v okolí naší malebné obce a pomohl mi vytvořit ucelené dílo pro Vás

Dovolím si citaci z jeho e-mailu:

Připravuji celý soubor studánek, památníků a zajímavostí z okolí Brna, po doplnění pár zbývajících fotografií, nahrát na DVD a pak Vám celý tento soubor poskytnu. .....    ............ Vaši obec jsem poprvé navštívil právě při hledání oněch památníků v průběhu posledních 4 roků. Habrůvka je půvabná vesnice. Ačkoliv jsem původním povoláním technik a žiju od roku 1964 v Brně, jsem původem z Orlických hor a krajina kolem Habrůvky je mě velice blízká a milá. Rád Vás po předchozí domluvě navštívím, nejlépe však ve spojení s předáním zmíněného DVD.

Pamětní kříž je vybudován v Habrůvce, asi 300 m po vjezdu do  vesnice od Křtin po levé straně. Na podstavci je nápis:

Od obce Habrůvské ,

věnovaný tento

svatý Kříž

V roce  1861.

věnování

pametny krizek

 Na Horkách najdeme po pravé straně v půli stoupání v předzahrádce domku pamětní kříž Gryce. Na podstavci je nápis:

                                                                  KE CTI A SLÁVĚ BOŽÍ

                                                               Z VDĚČNOSTI RODIČŮM

                                                                NA OKRASU RODNÉ OBCE

                                                                         VĚNOVAL KŘÍŽ

                                                                        P. EDVARD GRYC

                                                                     FARÁŘ V TROUBSKU

                                                                               L. P. 1936

V r. 1936 postavil farář Gryc, působící na jižní Moravě, památný křížek před domkem horeckého zedníka Řičánka. V tomto domku se farář narodil.

kříž na Horkách2

kříž na Horkách1

V Habrůvce před návsí v předzahrádce domku se nachází pamětní křížek z roku 1894. Na křížku je nápis:

                                                                       Zde poutníčku málo stůj

                                                                        rány moje rozvažuj

                                                                        Moje rány kynou.

                                                                         léta tvoje hynou

                                                                     přijde smrt soud nastane

                                                                      kam se tvoje duše  dostane?

                                                                            Věnovali manželé

                                                                           VINCENC a MARIE

                                                                                 ŠEFČÍK

                                                                            z Habrůvky

                                                                            Léta Páně 1894

Dříve křížek stával na vjezdu do Habrůvky po levé straně, ale v šedesátých letech byl  poničen vandalem. Místo se dříve jmenovalo u Bílého křížku a v katastrálních mapách je toto místo stále pojmenováno. Po opravě byl přemístěn do výše zmíněné zahrady. V době zničení křížku byla v místním hostinci velká mlata a zničení pomníku se vztahuje k tomuto dni.

kříž Šefčík2

kříž Šefčík1